Jdi na obsah Jdi na menu
 


Návrat Namizakeho 18

26. 10. 2009

Do pokoje, kde spala dvojice mladých lidí se prodraly první sluneční paprsky.Jako první se probrala Sakura. Otevřela oči a jako první uviděla spícího Naruta. "Je tak sladký." Pomyslela si, když se dívala na Narutovu tvář. "Že váhaš. Je prostě sexy!" "Počkat chvíli, chodíme spolu už několik dní a ještě jsme se ani nepolíbili". "Konečně ti to došlo, ale dneska to napravíme?" řekla vnitřní Sakura a ďábelsky se usmála. "Musíme" řekla si sama pro sebe. Usmála se a pohladila Naruta po líci. Potom mu rukou zscuchala jeho blonďaté vlasy a pak přešla k jeho uchu. Trochu ho tam poškrábala a najednou Naruto cukl nohou. "Co to?" "Vzpomeň si, Kyuubi říkala, že má liščí povahu..." řekla vnitřní Sakura "a Juno miluje, když jí škrábu za ušima." dokončila za ní Sakura a hned to vyskoušela. Znova ho poškrábala a znova trhl nohou. Potom ho už začala škrábat a nepřestala. Naruto se přisunul blíž k Sakuře a vypadal jako malý pes. "Bože on je taký zlatý." "Ummm." Zamrmlal Naruto a pomalu otevřel oči. "Dobré ráno Naruto-kun." usmála se na něj Sakura a svou ruku dala pryč. "Tohle byl nejlepší budíček, jaký sem kdy zažil." řekla naruto a protřel si oči, aby se probudil. "Nejlepší?." Sakura dostala nápad "Vsadím se, že může být ještě lepší." "Například?" zeptal se zvědavě Naruto. "Napríklad takhle." Sakura se začala přibližovat k Narutovi a pak se jejich rty střetli. Naruta to nejdřív překvapilo, ale pak jí polibek s chutí opětoval. Po chvíli se od sebe odtrhli. Jediné, co je dělilo od okolního světa, byly sakuřiny vlasy, které mu padaly na tvář a příjemně ho lechtaly. Oba se na sbe usmívali. "Myslím, že jsi vyhrála, Sakura-chan." "A co jsem vyhrála?" "Toto" řekl a vášnivě jí políbil. Tentokrát nebyl překvapený ani jeden. Oba si to užívali. "Byla to dobrá odměna?" zeptal se Naruto, když se od sebe odtrhli. "Ta nejlepší." zašeptala mu do ucha a chystala se ho znovu políbit, ale najdenou je něco vyrušilo. "Sakura-chan, Sakura-chan." od dveří byl slyšet leeho hlas, soplu s klepáním na dveře. "Vykroutím mu krk." procedila mezi zuby Sakura a pomalu se spolu s Narutem zvedli a mířili ke dveřím. Hned, jak otevřela, tak se na ní Lee vrhl a silně jí objal. "Sakura-chan, jsem tak rád, že jsi v bezpečí. Byl jsem na misi a teď se vrátil a slyšel jsem, že ti vybouchl apartmán." Plakal Lee a objímal Sakuru. Naruto se na něj šokovaně díval a měl chuť mu přelámat obě nohy. Jak se opavažuje objímat Sakuru a ještě navíc před ním. "Lee, jsem v pořádku, ale teď ze mě slez!" řekla hlasitě Sakura a odlepila se od něj. "Ale Sakura-chan, já jsem se tak bál, že žena, kterou miluji skoro umřela." Křičel histericky Lee a pod sebou už měl kaluž slz. Teď už neměl Naruto chuť přelámat mu nohy, ale i krk. Sakura už zhluboka dýchala a s jistotou věděla, co příjde. "Sakura-chan. Nechceš jít se mnou na radne, abych oslavili tvoje přežití?" "Lee." procedila Sakura, tohle byla poslední kapka. Lee k ní přistoupil blíž. "Ano Sakura-chan." "NE!!!!" zařičela Sakura a vrazila mu takovou ráno, že proletěl oknem a vrazil do nejbližšího stromu. "Ale Sakura-chan, proč nechceš, aby naše láska vykvetla, jako jarní květ?" zeptal se Lee od stromu a znovu začal plakat. "Lee, ja už chodím s Narutem-kun." řekla Sakura, natáhl se a pohladila Naruta po líci. Jako odpověď dostala něžný pohled od naruta a pohled plný nenávisti od leeho. V momentě byl Lee na nohou a připravený v bojové pozici. "Naruto, vždy jsem tě respektoval, ale teď jsi mi ukradl lásku mého života. Bojuj se mnou za její mladou lásku." "Lee." Začal pomalu Naruto. "Miluješ opravdu Sakuru-chan?" "Ano, miluju jí celou svou silou mládí." Kričel Lee. "Dobře, tak proč, když jí tak miluješ, chceš její lásku vyhrát v souboji? Lee, je to její věc, komu opětuje svou lásku a nikdo a nic to nezmění. Prostě ať si Sakura vybere." Sakura se pouze usmála, jak se Naruto postavil proti Leemu. Na rozdíl od jiných kluků, kteří jí měli jako objekt, který mohou vyhrát v souboji, on si udělal respekt. "Naruto-kun je úžasný muž." "A perfektně líbá. Doufám, že umí stejně dobře i něco jiného." řekla záludně vnitřní Sakura. "Sklapni!" okřika jí Sakura zpět. "Chápu." řekl nakonec Lee po malé odmlce. "Znovu máš pravdu Naruto, je to její volba, komu chce dát svojí lásku. Ale stejně doufám, že to budu já, komu jí dá." při poslední části zesmutněl. "Neboj se Lee, určitě si dřív nebo později někoho najdeš." řekl soucitně Naruto. "Děkuji ti můj přítli." řekl Lee a do očí se mu nahrnuli slzy. "Mylím, že by jsem si měl jít promluvit s Gai-senseiem." "Dobře, my se stejně musíme setkat s našimi tými na tréninkovém poli." "Uvidíme se později Naruto, Sakura-chan." zamával jim a pomalu odešel. "Tak Sakura-chan, dáme si snídani a půjdeme na trénink?" "Dobře." přikývla Sakura a oba vešli zpět do domu. Sakura se šla převléct a Naruto připravoval snídani. Když se Sakura převlíkla, tak šla dolů za Narutem. Podívala se do Narutovi ložnice, ale to co uviděla jí překvapilo. Na posteli seděl Naruto a hlavu si opíral o hlavu někoho jiného. Sakura se podívala pozorněji. Aruto byl o něco starší a osoba, o kterou se opíral byla ona, ale také starší. Spala a jako polštář použila Narutův klín. Ale nebyli sami. Mezi nimi lěželo starší děvčátko s růžovo-blonďatými vlasy. Bylo to stejné, jako v jejím snu, ale teď byla o něco mladší. Po stranách leželi dva blonďatý chlapci. Jeden objímal Sakuru a druhý Naruta. U nohou jim spal Kyuubi a u něj byla kolíbka. V ní spali dvě lišky. Jednu nepoznala, ale ta druhá byla bíla, to byla určitě Juno. Sakura se na tu scénu pouze dívala. Celé to vypadalo, tak krásně a zdálo se, že to ani nemůže být pravda. Najednou se její starší já probudilo a otevřelo oči. Podívala se ke dveřím. Takto se na sebe chvíli dívali. Potom se usmála a zmizela spolu s ostatními. "Co to bylo?" zeptala se nahlas sama sebe. "Co bylo co?" zeptal se Kyuubi, který šel okolo a nahlédl so prázdného pokoje. "Ale nic. Co potrebuješ?" "Naruto chtěl jen vědět, jestli chceš vajíčka nebo palačinky." "Vajíčka." "Dobře." Kývl, otočil se a šel zpět do kuchyně. Při tom si něco nahněvaně mrmlal typu: "Jsem lord, všemohoucí démon a ješte neviem co. Jedním švihem mých ocasů bych vás mohl všechny pozabíjet. Ale místo toho tu dělám sluhu. Budu si stěžovat. Hádám, že mě Tsunade vyslechne."

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

Portrét


 



Archiv

Kalendář
<< červen / 2018 >>